Píseň o lásce

Slyším to, co jiní neslyší
Bosé nohy chodit po plyši
Vzdechy pod pečetí v dopise
Chvění strun, když struna nechví se
Prchávaje někdy od lidí
Vidím to, co jiní nevidí
Lásku, která obléká se v smích
Skrývajíc se v řasách na očích
Když má ještě vločky v kadeři
Vidím kvésti růži na keři
Zaslechl jsem lásku odcházet
Když se prvně rtů mých dotkl ret
Kdo mé naději však zabrání
Ani strach, že přijde zklamání
Abych nekles pod tvá kolena
Nejkrásnější bývá šílená