Loreta

Zvuk zvonu z jedné staré věže
Padal jak hruška rovnou dolů
Na hlavu chodce? Ale kdeže
Spad oknem přímo do kastrolu
S hrachovou kaší, žbluňk a ticho
Ten zvuk se v kaši rozpustil
A děti si pak hladí břicho
A skoro každý, kdo tam byl
Ať o kluka šlo nebo holku
Řeknu to hned v té další větě:
Pak tiše zvonil místo pšouků
Znělo to jako na Loretě
Zvuk zvonů často padá z věží
A tak chci jenom připodotknout
Bez hrachu ten zvuk vyzní stěží
Tak nechte otevřené okno
Tak nechte otevřené okno
Tak nechte otevřené okno