Kolikrát...

Kolik bylo divokejch holek a láhví vypitejch
a tak si říkám, vole, konec bude zlej.
Ještě necejtim se zvláštně, nic mě nebolí,
ale za všechny moje vášně, mi to jednou někdo vosolí!
Asi bych měl mluvit vo štěstí,
že po životě plným neřestí,
já to přežil ve zdraví,
kromě zkažený postavy.
Asi bych měl říct, že šťastnej jsem
a kolik bylo pádů na tvrdou zem.
Kdekdo lámal vo mě hůl,
říkám si, proč sem neuhnul?
Kolik bylo večírků a nocí probdělejch,
cesty domů nad ránem a vočí v zádech mejch.
Kolik zlomenejch ženskejch srdcí, kolik omylů,
Každej ví, že se nevyplácí, tlačit na pilu.
Asi bych měl mluvit vo štěstí,
že po životě plným neřestí,
já to přežil ve zdraví,
kromě zkažený postavy.
Asi bych měl říct, že šťastnej jsem
a kolik bylo pádů na tvrdou zem.
Kdekdo lámal vo mě hůl,
říkám si, proč sem neuhnul?