Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch)

Po lávce tvého nártu
Přejdu nejsnáz pláče pout
Na stéble tvého zápěstí
Mohu dál i v bouři plout
Jen v hořkomléčné dráze
Tvých vlasů chtěl bych spát
A máš-li vést mě k zkáze
Tak já ji příjmu rád
A stokrát chválím čas
Kdy vcházím do tvých řas
Každý záhyb tvůj i vlas já znám
A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten
Že jsem lásku měl a mám
Jak terče střelnic na poutích
Jsou ta souhvězdí tvých pih
A máš tak svůdná zákoutí
Jež neznat byl by hřích
V tvých nástrahách jak v Séně
Se topím dál a dál
A znám tě stále méně
A já bych rád Tě znal
A stokrát chválím čas
Kdy vcházím do tvých řas
Každý záhyb tvůj i vlas já znám
A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten
Že jsem lásku měl a mám
Ač ráno sám jsem v dálce
Ta hořkost má je táž
Na mráčky píšu palcem
Co dávno, dávno znáš
Že stokrát chválím čas
Kdy vcházím do tvých řas
Každý záhyb tvůj i vlas já znám
A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten
Že jsem lásku měl a mám