Nač vlastně v půli vzdávat mač

On chůzi má tak línou,
je pýcha na něm znát.
Snad může za to víno,
že do oka mi pad.
A on to na mě poznal
a tančit s jinou šel.
No prohra víc než hrozná,
pro mě bohužel.
Jenže já zas nemám ráda,
skládat předem zbraň.
Ukázals mi záda,
záhy splatíš daň.
Kdo tu bude králem,
uvidíš sám.
Když jsem na dně málem,
vždycky se ptám.
Nač vlastně v půli vzdávat mač?
Nač ztrácet glanc a šťávu, nač?
Jen ke zdi protihráče tlač,
zkus místa méně krytá.
Nač hlásit v první tísni skreč?
Nač bránit? Útok — rána — smeč!
Ať soupeř začne ztrácet řeč,
ať sám se stébla chytá.
Můj loket v žáru tance
do slečny tvé rýp.
Jen řeknu: Ó pardon,
příště bodnu líp.
Začneš zuby skřípat
a to chci já.
Celkem jasný případ,
kdo teď sólo má.
Nač vlastně v půli vzdávat mač?
Nač ztrácet glanc a šťávu, nač?
Jen ke zdi protihráče tlač,
zkus místa méně krytá.
Tak náhle nastal zvrat,
druhé housle začals hrát.
Mě, kterou sám jsi odstrčil,
teď bys získal rád.(získal rád)
Být tím, kdo vzdává boj,
tak zač by jsi stál, zač?
Nevzdej nic!
Vždy koukej říct,
co každý správný hráč.
Nač vlastně v půli vzdávat mač?
Nač ztrácet glanc a šťávu, nač?
Jen ke zdi protihráče tlač,
zkus místa méně krytá.
Nač hlásit v první tísni skreč?
Útok — rána — smeč!(Nač bránit? Útok — rána — smeč!)
(Ať soupeř začne ztrácet řeč,)
Sám se stébla chytá.(ať sám se stébla chytá,)
Nač vlastně v půli vzdávat mač?
Nač ztrácet glanc a šťávu, nač?
Jen ke zdi protihráče tlač,
zkus místa méně krytá.
Nač hlásit v první tísni skreč?
Útok — rána — smeč!(Nač bránit? Útok — rána — smeč!)
(Ať soupeř začne ztrácet řeč,)