Počítadlo lásky

Rozpočítej bílá-černá,
jaro-zima, písek-sníh.
Rozpočítej věrná-nevěrná,
rozpočítej pláč a smích.
Rozpočítej horká-něžná,
rozpočítej slunce-stín,
rozpočítej štěstí-trápení,
oči-dlaně, ústa-klín.
Já své počítadlo lásky mám,
když mu říkám pravdu, tak ji vrací,
hravě přitom lekci dám
počítačům pátých generací, jo.
Rozpočítej musím-nesmím,
nedám nic a dám, co chceš,
rozpočítej prohry-vítězství,
krásné sny a krásnou lež.
Rozpočítej světlá-tmavá,
léto-zima, úžeh-mráz,
rozpočítej blízká-vzdálená,
cesta vzhůru-prudký sráz.
Já své počítadlo lásky mám,
není ale vůbec na knoflíčky,
všechno, co v něm ukládám,
dostává se do něj mými víčky, jo.
Rozpočítej bílá-černá,
lidských očí stín i zář,
rozpočítej štěstí-zklamání
a už vidíš lásky tvář.
A když se tak na svět díváš
a pozorně ho posloucháš,
nemusíš být žádný Edison
a počítadlo lásky máš.
Kdo své počítadlo lásky má,
když mu říká pravdu spousty lidí,
které předtím nevnímá,
periskopem lásky náhle vidí.
Já počítadlo lásky mám,
když mu říkám pravdu, tak ji vrací,
na lopatky pokládá
počítače pátých generací.
Já počítadlo lásky mám,
když mu říkám pravdu, tak ji vrací,
na lopatky pokládá
počítače pátých generací.