Malá mořská víla

Znáš malou vílu vodní,
co chtěla mít jen jeden den
svou čistou lidskou lásku
a kterak se jí splnil sen bláhový?
Já to vím.
Dá jazyk svůj a čeká.
Pro láskou navždy oněmí.
To nechtěj od člověka.
Ta víla žila v domnění falešném,
jen se svým snem.
Tančila malá mořská víla,
kouzla jí v ženu proměnila.
Tančila malá mořská víla
a žár plál.
Tančila malá mořská víla,
prý lásce lidské uvěřila.
Tančila malá mořská víla
a žár v ní plál.
Víš, jak ten příběh končí?
Princ malou vílu opustil.
A ona má vzít končíř.
Pak by jí osud odpustil,
v říši víl ji propustil.
Tančila malá mořská víla,
víckrát se domů nevrátila.
Tančila malá mořská víla
a žár plál.
Tančila malá mořská víla,
jen pěna bílá z ní teď zbyla.
Tančila malá mořská víla
a žár v ní plál.
Já na to kouzlo myslím.
Už sotva tě kdy uvidím
a nikdy nepolíbím.
A že tě zabít neumím,
jak tvůj stín se rozpustím.